Hudba v době postní
Liturgické okénko – doba postní
Hlavní náplní doby postní je duchovní obnova, obrácení. K utrpení Krista je zaměřen až Svatý týden začínající Květnou nedělí (částečně už údobí od 5. neděle postní). Toto je třeba zohlednit i při výběru písní z Kancionálu a upřednostňovat písně s kajícím charakterem: 322, 321, 320, 319, 312, 309 (307, 301).
K přijímání podle potřeby přidáváme z odd. 701 ad., nebo i postní písně o utrpení Páně (pro jejich christologický charakter), např. 305, 306, 307, 308.
V postní době se vynechává jakékoli Aleluja a kromě slavností a svátků se nezpívá Sláva na výsostech Bohu.
Na Popeleční středu používáme ke mši výhradně kající písně, zvl. 322 nebo 309, k popelci 320, 319, 312 nebo kající žalmy z Kancionálu 665, 662, 669 nebo zpěvy z publikací: Zpěvy s odpovědí lidu, s. 110-111 nebo Velikonoční graduál, č. 4, 5.
Pro 1. neděli postní je nejvhodnější píseň 307 (viz 3. sloka), k případnému slavnostnímu vstupu 668.
Květná neděle – K úvodním obřadům se svěcením ratolestí jsou uvedeny vlastní liturgické zpěvy v příslušných liturgických knihách, např. Velikonoční graduál, č. 14 – 18. Zpívá-li se pouze z Kancionálu je vhodná 318. Ke mši jsou vhodné písně o utrpení Páně, např. 303, 305, 308, na závěr 315 (316).
Přílohou tohoto čísla Zpravodaje jsou nápěvy pro Zpěv před evangeliem, kterých je možno vedle těch v Kancionálu (696-697) použít. Zvláště o nedělích, kdy evangelia udávají osobitý ráz celé liturgii by měl být Zpěv před evangeliem, tedy zvolání „Chvála tobě, Kriste, Králi věčné slávy“ s příslušným veršem samozřejmostí (ne sloka písně!).
O slavnosti sv. Josefa 19. 3. použijeme příslušné písně 821-823 (k přijímání z odd. 701 ad.).
Co se týče slavnosti Zvěstování Páně (letos přeloženo na 26. 3.) je třeba mít na paměti, že se jedná o svátek Pána Ježíše, ne Panny Marie a tomu také přizpůsobit výběr písní. Nejvhodnější je ke mši 130 (111), k přijímání 106, 108, na závěr 117.
Mimo tyto dvě slavnosti je velmi vhodné přizpůsobit vážnosti a duchu postní doby způsob varhanní hry, což se projeví charakterem improvizace a používáním rejstříků (je dobré nechat umlknout slavnostní zvuk varhan).
Podle Direktáře pro varhaníky
zpracoval Willi Türk
(Převzato ze Zpravodaje Musica sacra, únor 2012)