Postoje při mši svaté
Postoje při mši svaté
Postoje a úkony při mši sv. jsou dány liturgickými pravidly podle „Všeobecných pokynů k římskému misálu” z Kongregace pro bohoslužbu a svátosti v Římě z roku 2002 a podle instrukcí Biskupské konference ČR „Gesta a postoje při mši”.
Ve zmíněných instrukcích se vysvětluje, co vlastně jednotlivé části bohoslužby vyjadřují a jaký je odpovídající postoj. Ve společných postojích se ukazuje jednota Božího lidu a jsou znakem vzájemného společenství a jednoty shromáždění.
Jednotlivé postoje při mši svaté
Stojí se: Od příchodu kněze do konce vstupní modlitby.
Sedí se: Během 1. čtení, žalmu a 2. čtení, při písni před evangeliem.
Stojí se: Při zpěvu Aleluja před evangeliem a u Evangelia.
Sedí se: Při homilii a chvíli ticha po homilii.
Stojí se: Při Věřím v Boha a přímluvách.
Sedí se: Při průvodu s dary - může se stát při přinášení darů, aby se tak vyjádřila
sounáležitost s těmi, kdo dary přinášejí. Když kněz dary přijme, všichni se posadí.
Stojí se: Při okuřování lidu.
Vstává se: Po odpovědi na výzvu „Modlete se bratři a sestry, aby se má …".
Klečí se: Od začátku eucharistické modlitby
(po skončení zpěvu Svatý, svatý…).
Vstává se: Po odpovědi na „Tajemství víry" (nemá se sedět).
Stojí se: Při výzvě k modlitbě Otčenáš do pozdravu pokoje.
Klečí se: Při Beránku Boží a Hle Beránek Boží.
Stojí se: Při modlitbě po přijímání (jakmile kněz vstane po chvíli ticha).
Sedí se: Při farních ohláškách.
Stojí se: Při závěrečném požehnání.
Poznámka: Ti, kteří mají vážnější zdravotní problémy,
mohou při stání a klečení sedět.